Studnice vzdělávání 2007 - Klíčové kompetence v oblastech rozvoje venkova

Centrum rozvoje Česká Skalice získalo pro svůj projekt Klíčové kompetence pro rozvoj venkova finanční podporu z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje na rok 2007. Díky tomu se rozběhla ambiciózní akce, zaměřená na motivaci a vzdělávání obyvatel, žijících v našem regionu mimo větší města.Celý projekt si, podobně jako školní vzdělávací programy, klade za cíl především zvýšit u účastníků schopnost kvalitního zpracování informací, samostatného rozhodování a odpovědnosti za sebe i své okolí. Právě tyto dovednosti budou rozvíjeny nejrůznějšími aktivitami, rozprostřenými rovnoměrně do celého letošního roku.

 

Projekt sestává ze šesti tématicky i časově propojených částí:

  1. Pracovníci Centra budou během celého roku poskytovat poradenství v oblasti projektového řízení, finančních zdrojů, a trvale udržitelného rozvoje.
  2. Zároveň uskuteční v celém regionu sběr projektových záměrů, tedy nápadů, co kdo chce v našem kraji uskutečnit. Od nových cyklostezek, přes vybudování nových ubytovacích kapacit až po obecní kanalizaci.
  3. U těch nejzajímavějších pak provedou zpracování záměrů do podoby grantové žádosti a vyhledání vhodných zdrojů financování. Autoři záměrů tak získají motivaci k přemýšlení nad svými záměry, svou strategií i způsoby jak je naplňovat. Získané záměry budou zároveň jakousi mapou potřeb a priorit našeho regionu.
  4. Ve spolupráci se svými partnery ze svazku obcí Jestřebí hory a Mikroregionu Hustířanka připraví dále Centrum rozvoje vzdělávací semináře na podobná témata, v jakých bude poskytovat i poradenství.
  5. Motivačně by měla působit také exkurze do úspěšného regionu, kde účastníci načerpají inspiraci i nápady. V minulých letech byla podobným způsobem uspořádána exkurze do Posázaví a Českého Švýcarska. Tyto regiony patří k nejdynamičtějším v celé České republice a exkurze se proto setkaly s velkým ohlasem.
  6. Závěrečnou výměnu zkušeností a možnost konzultací s odborníky by pak měla zprostředkovat podzimní venkovská konference.

Všechny části projektu navazují na předchozí činnost Centra v oblasti regionálního rozvoje a využívají tak zkušeností i poznatků, které jeho pracovníci získali v minulých letech. Hlavní inspirací celého projektu bylo přesvědčení, že princip, na kterém je budováno moderní vyučování, musí mít v současné informační společnosti univerzálnější použití. Jeho základem je motivace, schopnost učit se a pracovat s novými informacemi a také schopnost uvádět nové poznatky do praxe. Tyto dovednosti jsou klíčem k úspěchu stejně tak pro školáky, jako pro střední generaci obyvatel venkovského prostoru.

 

1) Poradenství

Je zaměřené především na obce, ale poskytujeme je i neziskovým organizacím a fyzickým osobám. Probíhá po celý rok 2007 a je zdarma. Obsahuje zejména:

  • Pomoc při vyhledávání finančních zdrojů (orientace v grantových programech, vyhledávání zdrojů financování pro konkrétní akce).
  • Přípravu grantových žádostí (konzultace jazykové a věcné správnosti projektů, formulace cílů a výstupů, pomoc při monitoringu).
  • Rozvojové poradenství (strategické plánování, udržitelný rozvoj, informace o dění v regionu.
2) Sběr projektových záměrů

Vytvářená databáze projektových záměrů obsahuje nejen plánované projekty obcí, ale i místních spolků, neziskovek, podnikatelů nebo jen „nadšenců“. Součástí sběru je také tvorba databáze místních spolků a neziskovek a také brownfields v regionu.

Projektová databáze je jedním ze základních kamenů pro tvorbu strategie do programu LEADER, z něhož chce Místní ačkní skupina čerpat finanční prostředky v programovacím období 2007-13. Kromě toho získané projektové záměry poskytnou obraz skutečných potřeb a priorit regionu a Centrum rozvoje tak bude moci lépe zaměřit svou poradenskou činnost a pečlivěji sledovat vybrané dotační programy.

Letošní sběr projektových záměrů bude ukončen v září, poté bude následovat vyhodnocení získané databáze a výběr nejvhodnějších záměrů k vyhledání finančních zdrojů a zpracování grantové žádosti.

 

3) Zpracování vybraných záměrů do podoby žádosti

Po ukončení tvorby databáze vybere Centrum rozvoje několik projektových záměrů, pro které vyhledá vhodné finanční zdroje a tyto záměry zpracuje do podoby žádosti. Předpokládá se výběr dvou až čtyř projektů, přičemž hlavními kritérii budou souvislost s rozvojovou strategií mikroregionu, větší multiplifikační efekt a také schopnost předkladatele daný záměr uskutečnit.

Kromě možnosti získat financování pro projekt může Centrum rozvoje po dohodě pomoci i s jeho realizací a řízením.

Výběr a zpracování projektů proběhne v poseldní čtvrtině roku 2007, realizace projektů by se měla odehrát v roce 2008.

 

4) Vzdělávací semináře

Semináře uskutečňuje Centrum rozvoje především ve spolupráci se svými partnery - DSO Jestřebí hory, DSO Hustířanka a dalšími svazky obcí.

Již v dubnu uskutečnil DSO Jestřebí hory dvoudenní seminář na téma "Strategické plánování", další semináře plánují Jestřebí hory i Hustířanka na podzim.

Finanční prostředky na semináře jsou i pro další partnery projektu, tedy Svazky obcí Úpa, Metuje, 1866 a Podkrkonoší, stále k dispozici. Pokud by tedy tito partenři měli zájem realizovat do konce roku 2007 jakýkoli vzdělávací seminář, mohou se obrátit na pracovníky Centra rozvoje.

 

5) Exkurze do regionu Kyjovského Slovácka a Bílých karpat

V pátek a v sobotu 22. a 23. června 2007 proběhla exkurze na Jižní Moravu.Téměř třicet představitelů samospráv, neziskovek a podnikatelů z našeho regionu navštívilo Kyjovské Slovácko, Centrum experimentálních projektů pro venkov v Hostětíně uprostřed Bílých Karpat a na závěr také Moravský Kras. Účastníci zde sledovali především úspěšné projekty, realizované místními neziskovkami ve spolupráci s obcemi i podnikatelskou sférou.

V pátek se odjíždělo již v časných ranních hodinách, návrat se odehrál až v pozdní sobotní noci. Mírně vyčerpané osazenstvo postarší karosy absolvovalo náročný, ale velmi pestrý a bohatý program. Některé projekty, s nimiž se výletníci seznámili, byly sice dost úzce svázány s konkrétními místními podmínkami, jiné by ale byly velmi dobře uskutečnitelné i v našem regionu. Snad se tedy stanou pro všechny zúčastněné inspirací i motivací.

Kyjovské Slovácko: celý den v pohybu

V pátek krátce po desáté dorazila exkurze na zámek v Miloticích. Tento barokní klenot pár kilometrů od Kyjova je srdcem Místní akční skupiny Kyjovské Slovácko v pohybu. Pohyb účastníkům opravdu nechyběl: procházka rozlehlou francouzskou zahradou, šlapací drezína v nedalekých Ratíškovicích a na závěr výšlap proslulou sklepní uličkou v Šidlenách.

Účastníky exkurze přivítala manažerka Místní akční skupiny Kyjovské Slovácko v pohybu Anna Čarková. Při posezení ve staré zámecké kuchyni jim stručně představila region, akční skupinu i jednotlivé projekty, které se zde podařilo uskutečnit. Jedním z nich, realizovaným v rámci programu LEADER ČR, byla i rekonstrukce prostor, ve kterých se uvítání odehrálo. Elegantní prostředí vychází z původního zařízení i charakteru místnosti, zároveň je ale velmi funkční a vybavené moderní technikou.

Krása zámku nakonec zlákala většinu účastníků i k prohlídce interiéru, po obědě všichni využili skvěle udržované francouzské zahrady k procházce. Zajímavostí byla malá dřevěná boudička bez oken, umístěná uprostřed parku přímo naproti zámku. Malinkým otvorem ve dveřích se do temné místnůstky, kam se vešli maximálně čtyři lidé, promítal pouhou hrou světla převrácený obraz milotického zámku. Je to camera obscura – předchůdce dnešních fotoaparátů. Na toto téma se zde loni konal několikadenní seminář, kde se mládež i dospělí učili s vlastnoručně vyrobenými „foťáky“ na principu camery obscury fotit. Kvalita i kouzlo fotografií, které z tohoto semináře vznikly, brala skutečně dech.

Dalším úspěšným projektem v regionu bylo Komunitní a rozvojové centrum, které vzniklo přebudováním přilehlé hospodářské budovy. Vnější historická podoba skrývá moderní interiér. Ten slouží jako zasedací místnost, kancelář mikroregionu i turistický informační bod. Další turistické informační body jsou též ve všech šesti zbylých obcích mikroregionu takže návštěvníci zde dostanou jednotné a strukturované informace všude, kam zavítají.

Rekonstrukcí a rozsáhlou úpravou bývalé maštale vzniklo muzeum krojů mikroregionu. Na rozdíl od běžných, „statických“ muzeí se tu ale pravidelně pořádají nejrůznější kurzy tradičních řemesel a návštěvníci si mohou kroje také zkusit obléknout a vyfotografovat se v nich.

Oba projekty realizoval mikroregion Nový dvůr, který je jedním ze šesti svazků obcí, tvořících Místní akční skupinu Kyjovské Slovácko v pohybu. Právě důsledné zachovávání identity a kulturní odlišnosti jednotlivých mikroregionů je pro tuto místní akční skupinu typické. Akční skupina je spíše jakousi zastřešující organizací, dodávající především „knot-how“ v podobě budování partnerství mezi veřejnou správou, neziskovkami a podnikateli.

Šlapací drezíny na bývalé Baťově vlečce jsou další atrakcí, která má zlákat turisty k delšímu a pestřejšímu pobytu v regionu. Inspiraci pro využití dávno nepoužívané důlní vlečky načerpala Anna Čarková ve Francii. Kromě možnosti projet se po kolejích mají zájemci možnost prohlédnout si i menší expozici o Baťově důlním systému, umístěnou stylově v opravených železničních vagónech.

V Ratíškovicích se nalézá i sportovní areál se skateparkem, částečně vybudovaný z programu LEADER. Tělovýchovná jednota Orel, která zařízení provozuje, chce celý komplex dále rozšiřovat. Základem je ale spousta dobrovolné práce, a to především na pravidelné údržbě.

Závěr dne tvořila procházka sklepní uličkou v Šidlenách. Návrší kousek od Milotic uprostřed vinohradů je zastavěno téměř dvěma sty sklípky, kam si místní vinaři chodí „odpočinout“ od rodiny. Odpočinek i s nezbytným koštem zde nalezli i účastníci exkurze. Ačkoli se neustále schylovalo k dešti, vydrželo počasí téměř zázračně až do chvíle, kdy exkurze dorazila do Svatobořického sklípku, kde bylo zajištěno ubytování. Teprve pak se strhla pořádná bouřka. To už ale výprava ochutnávala ty nejtradičnější místní produkty a na dění venku pomalu zapomínala.

Hosté v Hostětíně: idyla uprostřed Bílých Karpat

Sobotní trochu unavená snídaně a menší bloudění při skoro dvouhodinové cestě předcházely příjezdu do Hostětína. Nádherná příroda, klid a pohoda, která dýchala z vesničky i ochota Věry Pospišilíkové z Centra ekologických projektů pro venkov si však hosty velmi rychle podmanily.

Centrum experimentálních projektů pro venkov provozuje Ekologický institut Veronica se dílem v Brně. Zaměstnanci institutu žijí v zapadlé třísethlavé vesničce a většina jejich projektů je postavena na dobré spolupráci s obecním zastupitelstvem. Pracovníci z Centra dodávají nápady a projekty, které pak obec může realizovat.

Počátkem spolupráce Veronicy s obcí byl projekt kořenové čističky. Ta se kvůli odlehlosti i poloze místa v CHKO Bílé Karpaty jevila jako ideální řešení. S jejím téměř beznákladovým provozem (jednou za dva dny je jen nutné krátké mechanické vyčištění přítoku) panuje oboustranná spokojenost doposud. Dalším větším projektem byla veřejná výtopna. Obrovský kotel na konci vesnice spaluje štěpkové dřevo a na toto vytápění je připojeno 97% domácností, byť ne u všech je energie z kotle jediným zdrojem tepla a někteří obyvatelé si ponechali i své dřívější vytápění. Cena této obecní energie je o něco nižší než např. vytápění plynem, ale rozdíl v současné době není zcela zásadní.

Jedinečný charakter celého místa dotvářejí velké sochy z dubového dřeva, rozesetépookolníkrajině. Je to památka na slovensko-české sochařské sympozium, uspořádané obcí v rámci projektu z iniciativy INTERREG.

Samostatným projektem Centra je nová budova jeho sídla a také moštárna. Hlavní myšlenkou moštárny bylo poskytnout odbyt místním producentům tradičních odrůd jablek. Vyráběný mošt je čistě přírodním produktem splňujícím normy pro biopotraviny. Sídlo Centra je pojato jako pasivní dům s dokonalou izolací a jednotkami na rekuperaci tepla. Celý objekt proto ani v zimě téměř nepotřebuje vytápět. Při stavbě podle rakouského projektu byly používány především přírodní materiály, často místního původu (dřevo, sláma). Pobyt v „pasivním“ sídle byl tedy pro účastníky exkurze především aktivním seznámením s možnostmi úspor energie. Stavba tohoto energeticky extrémně úsporného domu byla asi o 25% dražší, než kdyby se použily běžné technologie.

Dobrodružství v Moravském Krasu

Josef Jančo, manažer Místní akční skupiny Moravský Kras, si pro účastníky exkurze připravil poněkud netradiční uvítání. Náročný sestup skalní stezkou do Suchého žlebu byl ale nakonec odměněn příjemným posezením s ochutnávkou místních produktů.

MAS Moravský Kras je velmi mladou místní akční skupinou. Těžiště její současné činnosti a jádro strategie rozvoje regionu spočívá jednak ve snaze rozšířit turistický ruch i na oblast mimo Macochu a pak v certifikaci místních produktů. Prvního cíle chtějí dosáhnout hlavně důslednou propagací dalších atraktivit regionu – např. zaniklých středověkých vesnic nebo zbytků po důlní těžbě. Právě po stopách místního hornictví byla čerstvě vybudována naučná stezka s řadou lákavých důlních jezírek.

Do značení místních produktů, což je jedna z nejzajímavějších aktivit, kterou na celorepublikové úrovni provozují místní akční skupiny, se Moravský Kras zapojil teprve nedávno. Z tradičních výrobků, u kterých je sledován nejen místní původ, ale i kvalita výroby, zde zatím majívýhradněpotraviny: pivo z Černé Hory, kozí sýr, sýr Niva, vynikající pečivo a celou řadu lákavých pochutin z medu. Ochutnávka všech těchto dobrot tvořila závěr exkurze a poslední osvěžení před náročnou cestou domů.

Hodnocení exkurze

Celkový dojem a program: „Super“ (20x); „Dobrý (7x)

Organizace: „Super“ (19x); „Dobrý“ (7x); „Normál“ (1x)

Kam příště: Slovensko (4x); Jižní Čechy (2x)

Nejzajímavější místo: Kyjovské Slovácko (17x); Hostětín (6x)

Nejzajímavější projekt: Pasivní dům; Certifikace (6x)

Projekt použitelný u nás: Certifikace místních výrobků (12x)

Kořenová čistička; Obecní výtopna (4x)

 

6) Energie pro venkov - III. venkovská konference

Obnovitelné zdroje energie: Spolupráce zemědělců, samospráv a domácností v praxi

Ze spalování biomasy se v poslední době stává žhavé a také poněkud kontroverzní téma. Konference s názvem „Energie pro venkov“, která proběhla koncem týdne v Havlovicích, se právě biomasou zabývala nejvíce. Vyvstala zde celá řada otázek, a i když se nepodařilo odpovědět na všechny, hlavní cíl, tedy rozpoutání diskuzí, předávání zkušeností a výměna kontaktů se pořadateli, Centru rozvoje Česká Skalice, podařilo naplnit bezezbytku.

Pošmourné dušičkové ráno přivítalo v Havlovicích téměř stovku delegátů. Zemědělci, představitelé samospráv, nadšenci, ale i běžní občané, kteří chtějí stavět a zvažují nejvhodnější způsob vytápění. Tato pestrá směsice zaplnila sál havlovického kulturního domu příjemně temperovaného tepelným čerpadlem na 20°C. Páteční program odstartoval chvíli po deváté a skončil teprve chvíli před devátou večerní. Mezitím proběhla desítka přednášek, dvě exkurze, a bezpočet diskuzí a názorových výměn. Sobotní program začínal opět ráno a po dopoledním bloku pěti přednášek konferenci definitivně uzavřela závěrečná odpolední exkurze. V hlavním programu se střídaly teoretické příspěvky s prezentací zkušeností z praxe – ať již z provozu obecních biomasových výtopen, pěstování energetických rostlin a rychle rostoucích dřevin, nebo z provozu solárních systémů či tepelného čerpadla.

Pohled na problematiku spalování biomasy se často dost lišil – a nejednalo se pouze o etiku, ale i o ryze praktické záležitosti. Například pro představitele samospráv je velkým problémem dostupnost i cena dřevní štěpky a dalších surovin. V tomto ohledu je pro ně tvrdou konkurencí ČEZ, který spaluje biomasu se státní podporou. „Stalo se i to, že jsme měli zásobu paliva zhruba na dva dny, což v zimě opravdu není mnoho. Na trhu s biomasou je asi největším problémem nestabilizovaný trh a nepřipravenost dodavatelů na dlouhodobé závazky. Každý se snaží prodat svůj produkt co nejdráž. Čeká kdo dá víc a vyhýbá se dlouhodobým smlouvám. Trh je nestabilní a ceny často extrémně kolísají. To ale v konečném důsledku není dobré ani pro producenty, kteří mohou jen velmi těžko vytvářet realistické kalkulace a nemají ani jistotu odběru svého zboží.“, řekla k problému Ing. Pavlína Voláková ze Žlutické teplárenské a.s. Společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je město Žlutice, vyrábí teplo z biomasy pro 70% domácností tohoto pětitisícového města a je zřejmě největší veřejnou výtopnou v České republice.

Všichni účastníci byli naštěstí velmi otevření a respektovali často i dosti odlišné názory ostatních. „Díky konferenci jsem získal možnost, podívat se na problematiku biomasy z poněkud širší perspektivy. Zároveň se mi, myslím, podařilo přiblížit strategii společnosti ČEZ, která je v oblasti obnovitelných zdrojů především naplňováním parametrů, určených politikou státu“, shrnul své dojmy z konference Josef Pavel, který na konferenci prezentoval zkušenosti společnosti ČEZ se spalováním biomasy v Elektrárně Poříčí a Teplárně Dvůr Králové nad Labem. Podobně i ostatní účastníci uváděli rozšíření perspektivy a získání nových kontaktů jako největší přínos konference.

Projekt byl podpořen z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje